Menu

Kvalitní dřevo je základ

Kvalitní dřevo je základ

Značky:
Článek není nijak označen

Kamna nikdy nemohou být lepší než dřevo, kterým v nich topíte. Různé druhy dřeva se chovají různě – některé pomalu doutná a hoří mohutnými plameny, jiné zase vzplane rychle a intenzivně, ale pro všechny druhy dřeva platí, že musí být co nejsušší. Pak vydává nejvíc tepla a nejlépe chytá, a také je takové topení nejšetrnější k přírodě.

Lars Mytting, autor knihy o dřevu "Hel ved"

Jestliže topivo není suché, většina tepla vyprodukovaného v topeništi se spotřebuje na odpaření vody obsažené ve dřevu, a současně se zvyšují emise pevných částic a dalších látek znečišťujících ovzduší. Ignorujte staré pověry, že by dřevo mělo být trochu „syrové“. Ideální je dřevo s co nejnižším obsahem vlhkosti. Aby obchodník mohl dřevo označit jako „suché“, nesmí vlhkost překročit hranici 20 %, ale není problém vlhkost snížit až na 14–15 %. Na kvalitě topení se takové zlepšení rozhodně projeví.

Dřevo je CO₂-neutrální zdroj energie, který využívá velká část norských domácností. Topení dřevem dnes není o začouzených komínech a popraskaných kamnech, ale o moderní spalovací technologii, vysoce kvalitním dřevu a zodpovědnosti vůči přírodě. Moderní kamna na dřevo s prosklenými dvířky zároveň umožňují mnohem užší kontakt s magickou krásou hořícího ohně. Kvalita vytápění kamny na dřevo nemá obdoby – vytváří hluboké sálavé teplo, které příjemně zahřeje pokožku a zároveň rychle vytopí celou místnost. Pohled na plameny uklidňuje mysl a vytváří přirozený prostor pro setkávání s blízkými lidmi, oblíbený a vyhledávaný od nepaměti.

Pohled na hořící hranici dříví v nás vyvolává pocit bezpečí, a když se po těle rozlévá hřejivá pohoda z roztančených plamenů, odolává se zimě daleko snáz.

Mnohé z výhod topení dřevem se ale projeví pouze v případě, že je vaše topivo dostatečně kvalitní. Proto je součástí správného topení také opatření vhodného dříví a jeho správné uskladnění. Naštípat si ho můžete sami, což Vám umožní snížit pořizovací náklady na minimum. Nicméně mnozí tuto možnost nemají a tento článek je určený především těm, kteří dříví na topení kupují již hotové.

Nakupte dřevo brzy

Nejdůležitější je koupit dřevo brzy . Zima může přijít nečekaně a i jindy se může stát, že bude potřeba večer přitopit. Je to podobné jako se zimními pneumatikami – je dobré a rozumné neponechat nic náhodě a být na zimu připraven včas. Proto kontaktujte pily a místní prodejce dřeva už na jaře, kdy je dříví levnější, je ho dostatek a stihnete ho v klidu dopravit domů a uskladnit. Většina prodejců Vám dokáže dodat suché dřevo už kolem letního slunovratu. Skvělým řešením, pokud Vám to situace dovolí, je koupit brzy na jaře čerstvé dřevo a sami si ho usušit. To Vám umožní pořídit dřevo za nejnižší cenu a udělat si dostatečné zásoby.

Nakupujte ve velkém

Tím se dostáváme k dalšímu bodu: opatřete si hodně dříví. Pokud možno tolik, kolik jste schopni uskladnit. Pokud jsou Vaše možnosti skladování omezené, může být dobré řešení si dřevo u prodejce předplatit. Když v zimě zásoby dříví dojdou, buďto si musíte sehnat další, nebo zapnout přímotop. V současné moderní a dobře fungující společnosti jsme zvyklí, že je všechno k dostání, kdekoli a kdykoli je potřeba a v dostatečném množství. To se ale nemusí vyplatit, když se dostanou ke slovu přírodní živly. Protože když je všem zima, tak všichni chtějí topit.

Odhadněte svou spotřebu

Nezapomínejte, že topení dřevem je ekologické. Při správném spalování dřeva je znečištění ovzduší naprosto minimální, dřevo je totiž CO₂-neutrální a obnovitelný zdroj energie, který je zároveň snadno dostupný. Vyhovuje aktuálním požadavkům na snižování znečištění atmosféry a maximální využití přirozených zdrojů – bioenergie. V dnešní době, kdy cena energií neustále roste, se tedy obzvlášť vyplatí místo zapnutí elektrických přímotopů zajít do dřevníku a přiložit do kamen. Dřevo je navíc dekorativní a případné nespotřebované zásoby po mírné zimě můžete s klidem ušetřit na příští rok.

Skladujte dřevo v suchu

Důležitým faktorem, který ovlivňuje kvalitu topení, je uskladnění dříví. Existuje mnoho způsobů uskladnění dříví – od obyčejných hromad až po komplikovaná „sochařská díla“. Budeme se zabývat pouze aspekty, které ovlivňují kvalitu dřeva, což je uskladnění na suchém místě a ochrana před vlhkostí. Dřevo by mělo být oddělené od holé půdy nějakou podložkou a chráněno střechou proti dešti a sněhu. Dřevo dokáže rychle nasáknout dešťovou vodu, a pokud zůstane ve vlhkém prostředí, začne plesnivět, což také snižuje jeho kvalitu pro topení. Totéž platí, když sami sušíte čerstvé dřevo, pro které je ještě mnohem důležitější uskladnění s dobrým přístupem vzduchu ze všech stran. Dobře usušit dříví opravdu není žádná věda, zejména jestliže je naštípané a srovnané brzy na jaře, pokud možno ještě před tím, než roztaje poslední sníh. Nízký obsah vlhkosti ve vzduchu totiž značně urychlí proces vysychání dřeva – zkrátí ho obvykle zhruba na tři měsíce. Slunce a teplo vysychání také napomáhají, ale elementem, který při vysoušení dřeva hraje rozhodující roli, je vítr.

Co nefunguje

Vyschlé dřevo je potřeba uskladnit na místě, které je suché a kam se v zimě snadno dostanete. Pokud si to předem dobře rozvrhnete, vyhnete se mrazivým procházkám pro dříví po tmě a ve vánici jenom v tričku a pantoflích.

Co vůbec nikdy nemůže fungovat jako vhodné místo pro uskladnění dříví jsou dočasné přístřešky, které jsou buďto:

  • spíchnuté horkou jehlou
  • narychlo postavené provizorní přístřešky („než vymyslím něco lepšího“ nebo „než ušetřím na lepší“)
  • stanovité konstrukce z igelitu nebo nepromokavé plachty
  • kombinace výše uvedených bodů

Obzvlášť chataři mají stále ve zvyku skladovat dříví podobně nevhodnými způsoby. Takové konstrukce se však snadno zhroutí nebo se igelit či plachta protrhnou právě vlivem povětrnostních podmínek, před kterými mají uskladněný obsah chránit. Dřevo se na každý pád po několika měsících znehodnotí. Nejen, že se dřevo namočí, ale příroda okamžitě nastartuje proces rozkladu. Hlavně bříza je velmi náchylná houbám a plísním, ale bez ohledu na druh dřeva se v něm časem zabydlí malé i větší organismy, jako třeba svinky a červotoči, a dřevo se stane nepoužitelným.

Co funguje

Tomu se naštěstí lze snadno vyhnout. Pokud máte dostatek prostoru, nejlepším řešením je samostatná kůlna na dříví s pořádným odvětráváním. V mnoha obytných objektech je nejrealističtější alternativou uskladnění dřeva v místnosti, která se přes zimu tolik nepoužívá, jako je například veranda nebo zahradní altán. Zakrytí plachtou může chvíli vydržet, ale nikdy do ní nebalte dřevo tak, aby nemohlo dýchat, i když je už vyschlé. Je lepší ho naskládat pod přesah střechy nebo ke zdi vyrobit jednoduchou šikmou stříšku. Stříšku můžete také zavěsit na panty, což usnadní skládání dřeva do prostoru pod ní, a navíc ji můžete na léto sundat. Nejsnazší způsob skladování krátkých polen (kratších než 30 cm) je v pytli, ale pokud je potřebujete skladovat u zdi, můžete si vypomoci také jednoduchým trikem: připevněte ke zdi několik prken v úhlu 90° tak, aby čněly přímo do prostoru. Když těsně k nim srovnáte polena, zaklesnou se do sebe a nebudou vypadávat ven.

Můžete také zkusit postavit samostatný dřevěný přístřešek, který snadno a rychle vytvoříte z dřevěných palet a vlnitého plechu. Standardizované rozměry europalet jsou 120 x 80 cm nebo 80 x 60 cm – ideální pro standardní délky polen do kamen Jøtul. Palety se hodí na podsadu i stěny, které se vzadu podepřou diagonálně upevněnými prkny. Z šesti velkých palet vyrobíte přístřešek na dva kubíky dřeva, a jelikož jsou ze stejného materiálu a mají stejnou barvu, nevypadají nejhůř. Můžete postavit mnoho různých variant podle svých potřeb a estetických požadavků; většina takových přístřešků je zcela dostačující, pokud je střecha pevná a neprotéká a pokud je konstrukce dostatečně pevná, aby vydržela tíhu sněhu nebo nápory větru. Střecha by měla mít dlouhý přesah, tím omezíte promočení dříví prudkými lijáky nebo sněhovou vánicí.

Pohled na hořící hranici dříví v nás vyvolává pocit bezpečí, a když se po těle rozlévá hřejivá pohoda z roztančených plamenů, odolává se zimě daleko snáz. Součástí požitku je také souznění s přírodními cykly a vědomí, že máte věci pod kontrolou. Že máte dostatek dřeva na zimu a že je kvalitní. Trocha plánování Vám dodá příjemnou jistotu, že jste dobře připraveni i na nepřízeň počasí. Když Vám v krbu poklidně praská hořící dřevo – nejstarobylejší zdroj topení známý člověku – zima Vás už nedokáže vyvést z míry.

Dřevo a topení dřevem se může stát vášní i vědou. Autor tohoto článku, Lars Mytting, vydal v roce 2010 knihu „Hel ved“, která zkoumá kulturní historii topení dřevem a popisuje proces od rašících pupenů až po popel. Publikace doposud vyšla v nákladu 145 000 výtisků a byla přeložena do několika jazyků.

Články